Neviňátka, která se nezastaví před ničím

Moderátorka pořadu Wolfová na děti vyrukovala mezi jinými tématy i s tématem „americká vojenská základna v Brdech“ a ptala se jich, zda jim plánovaná základna u nás nevadí. Děti překvapily jistě nejednoho diváka, ale i samotnou moderátorku a bez rozmýšlení odpovídaly na radar vesměs negativně. Wolfová zachraňovala situaci alespoň tím, že dětem řekla, že ONA se na americké vojáky těší.

Dále Wolfová pokračovala myšlenkou, že američtí vojáci musejí být přece hodně stateční, když jdou bojovat až do Iráku. No zkrátka hrdinové bez bázně a hany. A následně vyzvídala od dětí, jestli si uvědomují statečnost těchto vojáků. Odpovědi děti byly o dost zmatenější a nejasnější než v případě vojenské základny. Proč moderátorka trápila školou povinné děti otázkami mezinárodní politiky ?

Po zhlédnutí této diskuze, kdy Wolfová zneužila pořadu i dětí k prezentaci svých osobních názorů na závažné a kontroverzní politické téma, si museli diváci chtě nechtě vzpomenout na obdobný pořad „Tykadlo“ na ČT, ve kterém si v loňském roce Zora Jandová na děti dokonce pozvala českého armádního důstojníka, aby dětem vysvětlil, jak moc je pro nás americká základna s radarem dobrá věc. U veřejnoprávní ČT, která je pod silným vlivem Havlovy kliky a zcela otevřeně podporuje základnu USA, to snad člověka ani nepřekvapí, ale komerční stanice se zatím tomuto kontroverznímu tématu celkem (až na výjimky) vyhýbaly.

Nejde ale nevzpomenout na reportáž v hlavním večerním zpravodajském pořadu televize NOVA, která se věnovala protestní hladovce Jana Tamáše a Jana Bednáře z hnutí Ne základnám. Po krátkém šotu o jejich hladovce pořad ukázal divákům několik dalších „hladovkářů“, kteří vesměs řešili svým hladovým protestem manželské a majetkové vztahy. Tímto nenápadným způsobem pořad degradoval a postavil závažné politické téma protestu proti cizí vojenské základně do jedné řady s příběhem hladovkáře, sedícího v autě před vlastním domem kvůli neshodám s manželkou.

Přes všechnu tuto a mnoho dalších neustálých masáží ze strany české vlády a členů Havlovy kliky, se podle posledního výzkumu veřejného mínění staví 66% lidí k americké základně v Brdech odmítavě a ještě o několik procent více jich chce tuto věc rozhodnout v referendu.

Co nám však zapomněla Wolfová , coby fanynka americké armády a jejich „hrdinského“ boje, říci ?

Válka v Iráku začala z vylhaných důvodů a dnes to již nikdo z americké administrativy ani nezapírá. Za to, co se posledních 5 let v Iráku děje, by měla být minulá i současná americká vláda v čele s prezidentem Bushem pohnána před mezinárodní soudy. Beztrestné zabíjení civilistů americkými vojáky zapírané, bagatelizované a nakonec omlouvané jako přehmaty a omyly, to vše ve jménu vývozu americké demokracie do země plné ropy, kterou USA tak zoufale potřebuje.

Na jaře tohoto roku se ve Silver Spring v americkém Marylandu konala konference „Winter Soldier: Irák a Afghánistán“, kde se sešly na dvě stovky veteránů z Iráku a Afghánistánu. Veteráni mluvili o svých válečných zločinech, za které nebyli nikdy potrestáni a kterých se podle nich vojáci Spojených států dopouštějí běžně. Vojáci mluvili o zónách, kde mohli volně střílet civilisty, o nerespektování jakýchkoliv pravidel boje, o bití a střílení nevinných, o rasismu pronikajícím až do nejvyšších armádních kruhů a o mučení vězňů.

Stále větší počet amerických vojáků v aktivní službě i v záloze páchá sebevraždy, jejichž hlavním viníkem a příčinou zkratu je zejména stres ze zážitků během aktivní služby v okupovaném Iráku a v Afghánistánu. V roce 2008 se počítá s rekordním množstvím těchto sebevražd a bude tak nejspíš překonám loňský rekord 115 sebevražd. V červenci tohoto roku dosáhly ztráty americké armády v Iráku, během pěti let trvající okupace, již 4119 vojáků.

Dále zahynulo v Iráku za tutéž dobu 1186 žoldáků a pracovníků soukromých firem (např. DynCorp, KBR a Blackwater), z nichž jen 244 bylo Američanů. Bushova vláda je ve Spojených státech dlouhodobě silně kritizována za to, že touto privatizací války, která stála Američany již 100 miliard dolarů, uměle snižuje americké ztráty v Iráku (i v Afghánistánu). Asi nejznámějším „hrdinstvím“ žoldáků z firmy Blackwater byl masakr, který začal palbou proti pomalu jedoucímu autu, po níž auto zachvátil prudký požár. Jak matka tak dítě v plamenech za strašných bolestí uhořely (bylo zjištěno, že tělo dítěte se žárem připeklo k tělu matky). Následně žoldáci použili střelbu proti sbíhajícím se civilistům, řidičům dalších aut ale i příslušníkům irácké policie a celkem zabili (podle různých zdrojů) 16 až 27 neozbrojených iráckých civilistů, iráckého policistu a 31 dalších lidí zranili. Mluvčí firmy Blackwater v oficiálním komuniké firmy prohlásil, že zaměstnanci firmy "jednali zákonně a přiměřeně a hrdinně bránili americké životy ve válečné zóně."

A proč právě Wolfová ?

Manželem P. Wolfové je Jan Bubeník, jeden ze dvou aktérů „kubánského dobrodružství“, kdy s Ivanem Pilipem odjeli do USA „nafasovat“ materiály do politické vlivové organizace Freedom House a následně odjeli na Kubu kontaktovat místní proamerické disidenty, aktivujícím se proti politickému systému, v jehož čele tehdy stál F. Castro. Vzhledem k dlouhodobým aktivitám V. Havla a K. Schwarzenberga spojených s Kubou a vzhledem k jejich vazbám na americké organizace jako je právě Freedom House, lze téměř s jistotou říci, že za touto „hrdinskou“ akcí Pilipa a Bubeníka stojí právě Havel a Schwarzenberg.

Jan Bubeník je jedním z tzv. skupiny studentských vůdců událostí roku 1989, do které patří např. i Šimon Pánek a Martin Mejstřík. Všichni tři spolu s Havlem (předseda Čestného výboru) a Schwarzenbergem (člen Čestného výboru) stáli za vznikem projektu „10 let poté“, který měl v roce 1999 připomenout a pochválit změny, které rokem 1989 nastaly. Předsedou Občanského sdružení Společnost 89, které celý projekt připravovalo, byl právě Jan Bubeník. Ten je také jedním z hlavních hostů letošního Havlova Fóra 2000, kde se každoročně diskutuje o tom, jak dále podpořit globalizaci světa pod mocenskou taktovkou USA.

Všichni uvedení „kamarádíčci“ Jana Bubeníka podporují vznik americké vojenské základny v ČR bez ohledu na názor většiny českého národa. Opakuje se tak historie, kdy stejným způsobem a stejnými lidmi došlo k začlenění ČR do struktur NATO, se kterým většina národa nesouhlasila a žádala referendum. Co následovalo ? Naše účast na útoku proti Jugoslávii pod taktovkou USA, se kterým drtivá většina českého národa nesouhlasila, a který V. Havel hlasitě podporoval již slavným „humanitárním bombardováním“.

Wolfová se spolu s manželem Bubeníkem zúčastňují akce nazvané „kubánská cela“, kterou připravuje organizace Člověk v tísni vedená Šimonem Pánkem. Ta je zaštiťovaná V. Havlem a finančně podporovaná židovským miliardářem maďarského původu G. Sorosem. Akce s klecí se zúčastňuje např. Jan Ruml z Respekt Institutu K. Schwarzenberga nebo lidovec C. Svoboda, který dle svých slov dodnes věří, že v jsou v Iráku schovány ZHN z dob Sadáma Husajna, které byly jedním z hlavních důvodů (strašáků) války USA proti Iráku. Dalšími účastníky tohoto „klecového happeningu“ jsou někteří významní členové strany Zelených, přes kterou Havel protlačil Schwarzenberga do nynější vlády.

Tato ukázka vlivu chobotnice zvané Havlovo bratrstvo je jen malý střípek mozaiky toho, co se dnes v naší zemi děje, a kdo má opravdu vliv na zahraniční politiku i dění v této zemi. Další vládní „dosazenec“ Havlovy kliky a propagátor současné militantní americké politiky A. Vondra je jen dalším z mnoha střípků, které mají vliv na naše životy a kteří nám tvrdí, že referendum o vojenské základně USA je nesmysl, protože ONI prý vědí, co je pro naši zemi nejlepší. Demokracie ať jde k čertu, vždyť NAŠE bratrstvo pravdy a lásky ovládané z USA chce našemu zámořskému „bratrovi“ pomáhat až za hrob. Vždyť jim to podle Havla „dlužíme“ a odmítáme základnu USA je díky „zbabělému čecháčkovství“, jak nás otituloval Havel v německých médiích.

Takže je český národ opravdu zbabělý, nebo těmto zaprodancům ukážeme, že nás podceňují, a že se nenecháme manipulovat jako ovce? Příležitostí máme dost. První jsou např. blížící se volby, které mnoho lidí využije jako nepsané referendum o svém názoru na radar a ODS, která zejména s lidovci základnu prosazuje navzdory nesouhlasu většina národa. Blíží se také hlasování ve sněmovně o smlouvách s USA ohledně jejich základny v Brdech. Každý naštvaný a zklamaný občan/volič může bombardovat poslance a senátory dotazy a stížnostmi na to, co se u nás děje. Je to jen na nás. Dle ústavy jsme zdrojem moci my, ale umíme ji použít?