Málikího návštěva v Teheránu: další utužení vztahů mezi Íránem a Irákem
13.8.2007 Komentáře Témata: Střední východ 1007 slov
Poznámka autorky: Zlé jazyky říkají, že skutečným vítězem americké okupace Iráku je Írán. My na Západě ani nevíme, jak moc je to pravda. Šíitské náboženské strany, které vyhrály irácké volby, jsou těsně napojeny na Írán, není divu, mnozí jejich představitelé – včetně Málikího – zde byli v době Saddáma Husajna v exilu. Američané doufali, že zřízením prozápadní demokracie v Iráku vyvolají v okolních zemích a hlavně v Íránu „barevné“ či jiné revoluce, které povedou k nastolení proamerických (a proizraelských) režimů. Zatím je to však naopak: Íránu a iráckým šíitským vůdcům se podařilo přímo pod nosy a hlavněmi amerických okupantů dosadit do Bagdádu šíitskou islamistickou vládu. Došlo to tak daleko, že iráčtí sunnité říkají: jsme okupováni Američany a Íránem.
Kdo je Núrí al-Málikí?
Narodil se r. 1950 v Hindíji u Karbaly, pochází z kmene Bání Málik (odtud příjmení). R. 1968 vstoupil do šíitské islamistické Strany islámské výzvy (Hizb ad-da’wa al-islámíja), založené r. 1950, což ji činí nejstarším šíitským islamistickým hnutím. Když Saddám Husajn stranu r. 1980 zakázal, Málikí emigroval do Íránu a odtud odešel r. 1984 do Sýrie. Vedl stranický list al-Mawqíf a Sekretariát pro džihád, pod nějž spadalo ozbrojené křídlo strany. Na damašské univerzitě získal magisterský titul a poté učil arabštinu a literaturu. Po americké invazi se vrátil do Iráku (2003) a na univerzitě v Irbílu získal doktorát z Koránu a arabštiny. Je generálním tajemníkem Strany islámské výzvy.
Proto tato nenápadná reportáž o setkání dvou politiků v Teheránu říká o situaci v Iráku mnohem víc.
Ve dnech 8. – 11. srpna 2007 vykonala irácká delegace vedená premiérem Núrím al-Málikím oficiální návštěvu v Teheránu. Iráckého premiéra doprovázeli iráčtí ministři zahraničí a národní bezpečnosti, mládeže, věd a technologie, a řada dalších vysokých činitelů. Cílem návštěvy bylo utužit a rozvinout už tak těsné vztahy mezi Irákem a Íránem.
Málikí se setkal s prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alím Láridžáním a viceprezidentem Parvízem Dávúdem. Íránští představitelé vyjádřili Málikímu plnou podporu při obnově bezpečnosti v Iráku, připomněli však, že jedinou cestou k ukončení násilí v této zemi je odchod amerických sil.
Prezident Ahmadínežád po setkání prohlásil: „Írán a Irák mají velkou zodpovědnost za prosazení míru a bezpečnosti v regionu. Současná situace v regionu včetně Iráku je velmi citlivá. Teherán se domnívá, že budoucnost regionu závisí na vítězství v Iráku.“
Dávúdí ve čtvrtek Málikímu řekl, že Írán si přeje „bezpečný a stabilní Irák“ a domnívá se, že bezpečnost Iráku je „rovněž bezpečností Íránu“. Varoval však, že to závisí na stažení amerických sil: „Jsme přesvědčeni, že odchod okupačních sil by mohl bezpečnost a stabilitu Iráku zajistit. Zajištění bezpečnosti a klidu v Iráku závisí na dvou faktorech, odchodu okupantů a jejich nevměšování v Iráku, a na síle vlády pana Málikího.“
Jeho rozhovory potvrdily rozvoj vřelých vztahů, navázaných mezi šíitskou většinou v Iráku a převážně šíitským Íránem po pádu sunnity ovládaného režimu Saddáma Husajna v roce 2003. Málikí Íránu poděkoval za „pozitivní a konstruktivní“ působení při „podpoře bezpečnosti a boje proti terorismu v Iráku“. Spojené státy ovšem Teherán obviňují z podpory násilí, s nímž se v Iráku od Saddámova svržení potýkají. Írán to vehementně popírá.
![[Maliki a Ahmadínežád]](images/7/maliki-v-teheranu.jpg)
Vysoce symbolickým aktem bylo Málikího setkání s rodinami sedmi íránských diplomatů unesených při vpádu amerických vojáků na íránský generální konzulát v Irbílu v lednu 2007. „Irácká vláda chce učinit vše, co přispěje k propuštěná těchto lidí,“ prohlásil a vyjádřil naději, že by k jejich propuštění mohlo dojít brzy.
Málikí rovněž vyjádřil bezvýhradnou podporu jednání vyslanců Spojených států a Íránu v Bagdádu, které má pomoci obnovit bezpečnost v zemi.
Kromě toho Málikí s celým svým doprovodem navštívil mauzoleum ájatolláha Chomejního, položil na jeho hrob věnec a zapsal se do pamětní knihy. Vykonal též pouť do Mašhadu (na severovýchodě Íránu) ke hrobu 8. imáma Alího ar-Rézy.
V sobotu kolem poledne se Málikí s doprovodem vrátili z Teheránu do Bagdádu.
K první oficiální návštěvě Núrího al-Málikího v Íránu došlo v září 2006; jeho předchůdce Ibráhím al-Džafarí navštívil Teherán v červenci 2005.
Zdroje: