Nemoci zvířat jako nástroj teroru

Státem nařízené hromadné vybíjení zvířat je novinkou posledních dvou desetiletí (opravte mě, jestli se mýlím). Před tím, co existuje lidská společnost (a je to už par desítek tisíc let), nikdy nic podobného nebylo. I když nikdy neexistovala ideální souhra mezi světem lidí a světem zvířat, i když zvířata vždy doplácela na lidský egoismus a jejich nadutou povýšenost, přece jen tak strašlivě hromadné vyvražďovací akce se nekonaly. Kupodivu se lidem dařilo nejen přežívat, ale i prosperovat.

Jeden si skutečně musí položit otázku, co se změnilo v posledních desetiletích, že je to najednou nutné. Jistě, objevují se nemoci, které dříve neexistovaly. To je jiné téma a mám o tom svou teorii, ale nebudeme to teď rozebírat. Ptačí chřipka, stejně jako předtím kulhavka a slintavka (na kterou nedávno v Evropě doplatily miliony kusů dobytka) existovaly od pradávna a příroda si s nimi dokázala poradit. Proč to najednou nejde? Je to proto, že dnes víme o možných nebezpečích více, než jsme věděli před dvaceti léty? Více si je uvědomujeme? Ano, to je částečně pravda. Ale mě poslední dobou zlobí myšlenka, že v tom je možná ještě něco jiného.

Světové elity pro nás připravují NWO – New World Order. Je to společnost bez existence národních států, kde všichni lidé na planetě budou podléhat jediné, nevolené vládě, budou pro ně platit stejné zákony, stejné daně, pravděpodobně budou časem používat i stejnou (bezcennou) měnu, budou konzumovat jídla vyráběna stejnými firmami, budou číst a sledovat stejné pořady, poslouchat stejnou hudbu, kupovat si stejné věci, budou se učit ze stejné (pečlivě připravené) historie, budou jednohlasně schvalovat předepsané názory a odsuzovat jiné. Současně budou (díky technologii) celý svůj život pod nenásilným, vlídným a všudypřítomným dohledem státu. Ten o nich bude vědět úplně absolutně všechno, mnohem více než předpovídal Orwell v 1984. Bude vědět o každé myšlence, o každém kontaktu, o každé minutě, o každé utracené koruně každého jedince na planetě. Základem, smyslem a jediným účelem našich životů bude konzum. Utéct nebude kam, protože všude to bude stejné. Formálně zřejmě zůstanou tři obři státy, jak to předpověděl Orwell, ve skutečnosti budou řízeny z jednoho centra lidmi, jejichž jména se ani nedovíme; jeden stát se bude podobat druhéme jako vejce vejci.

Společnost, kterou pro nás elity připravují, bude něco mezi Orwellovou vizí, ovšem bez chudoby, a mezi světem Aldouse Huxleyho (Brave New World) a Zamjatinovým románem My. Život, který nás čeká, bude pro samostatně myslící jedince utrpením, ale pro masu, která si neklade divné otázky, bude relativně příjemný. Tedy pro těch několik desítek procent produktivních jedinců, která bude mít práci. Ti ostatní? Těžko říct. Jako pozitivní lze vnímat skutečnost, že bude velmi nízká nebo vůbec žádná kriminalita - jak ostatně vždy v totalitě. Díky nepřetržitému sledování všech bude policie často schopná zabránit zločinu ještě dříve, než se stane. A ty, které se přece jen stanou, budou brzy odhaleny a viník nalezen, ať se skrývá kdekoliv. Na zločin bude mít monopol pouze stát.

Aby se takový grandiózní projekt mohl uskutečnit, bude třeba používat metody cukru a biče. Cukr – ten je jasný. Je to konzum. Množství krásných nových věcí v krásných obalech, možnost si je pořídit. Bič – metody budou různé podle stupně zatvrzelosti nepřizpůsobivých jedinců, ale pro plošné působení na celou společnost bude hlavním nástrojem útlaku strach.

Časem možná elity přijdou s dalšími strašáky, zatím to vypadá, že se věnují budování dvou hlavních strachů: Strach před muslimským terorismem a strach o vlastní zdraví.

Státní moc používá teror k prosazování svých cílů od pradávna, dělali to už v Řecku a ve starém Římě a pak nesčetně krát znovu, kdykoliv bylo třeba. V minulém století naposledy zapálením Reichstagu, když bylo třeba zrušit německou ústavu.

Nicméně dnes, úměrně s tím, jak se blížíme NWO, je státní teror používán stále častěji (asi jako když netrpělivý pastýř popohání stádo do ohrady) a - co je nové - napříč hranicemi. Poslední mega akce v tomhle směru proběhla v USA 11. září 2001 a byla strašlivě zpackaná, její opakování (např. následný útok antraxem v USA, útok na metro ve Španělsku a v Londýně, a další) pak přicházely téměř pravidelně podle toho, jak opadával šok a bylo třeba strach znovu přiživit. Smyslem těchto akcí je (mimo jiné) vzbudit v davu pocit, že jsou bezbranní, vydáni komusi nebo čemusi na milost a nemilost. Jedině vyděšení lidé budou ochotni nechat se šmírovat a budou se vzdávat svých staletí těžce vydobytých práv bez mrknutí oka. A také – což je mimořádně důležité – v lidech se musí vypěstovat pocit, že jedině stát je může ochránit. S tím souvisí i snaha o odzbrojení veřejnosti. Společnost nesamostatných vyděšených a neozbrojených jedinců – to je ideál, o který se usiluje.

Dalším problémem, které elity hodlají řešit, je přelidnění. Někde jsem četl, že existují plány na eliminaci 80 % světové populace. Je nás zkrátka už hodně a elity to vědí. Existuje několik možností, jak populaci snížit. Ta nejosvědčenější je válka. Nevylučuji, že k ní dojde, ale je možné, že existují i jiné plány.

Nutno říct, že i elity se učí. Už si například uvědomily, že připravit akci, jaká proběhla v USA 11. září, není žádná sranda. Ne že by se zdráhaly připravit o život pár tisíc nebo stovek tisíc lidí, to ne. Ale do takové akce je vždy nutno zasvětit mnoho lidí, pečlivě ji připravit, synchronizovat, hrozí velké nebezpečí, že něco neklapne, nebo že někdo začne mluvit, či že se najdou nějaké důkazy.

Naproti tomu takové nebezpečí nákazy je terorem naprosto a zcela ideálním. Nejen že se nemusí nic ničit, nikoho zabíjet, nic složitě připravovat, nehrozí, že něco někde na poslední chvíli selže, nehrozí prokecnutí, protože o tom nikdo neví. A je to neskonale levnější.

Strach z nákazy je účinným, pohodlným a bezpečným nástrojem státního teroru. Nehrozí žádné odhalení. Že ten vir neexistuje? Nebo že není nebezpečný? Ha, ha, dokažte to. Kupte si mikroskop a dokažte to. I kdyby se našla nezávislá laboratoř, která by provedla testy a zjistila, že je to blbost, no a co? Bylo by slovo jednoho vědce proti slovu druhého vědce. Komu uvěříme? To záleží na tom, jak často se bude v hromadných sdělovacích prostředcích opakovat tvrzení, o kterém nás elity chtějí přesvědčit. Navíc se mohli splést, vir tam být mohl a už není, vzorky mohly být znehodnoceny, zkrátka dokázat, že vir buď vůbec není nebo je neškodný, není možné.

A proč to hromadné vybíjení? Z několika důvodů. Jednak co by to bylo za hrozbu, kdyby při ni netekla krev, že? Jak by zdůvodnili vážnost situace? Rovněž je třeba, aby stát ukázal rozhodnost a silnou ruku. Státní autority budou lidem posuzovány vlídněji, dokázaly-li v krizi razantně zakročit. Zvlášť když ta razantnost ve skutečnosti nikoho nebolí. Je strašlivě surová a krutá, ale k jiným druhům, ne k lidem. A o to jde. A státní autority mohou operovat prohlášením když jde o zdraví lidí, není žádná oběť dost vysoká. Dále je třeba nedat přírodě šanci, aby to vyřešila obvyklým způsobem. Kdyby se přeživší ptáci nechali a použili k dalšímu chovu, za chvíli by existovala populace odolných zvířat a bylo by po hrozbě.

Navíc podezřívám, že některé nové „nemoci“ (např. SARS) jsou velmi uměle vytvořeny. A bylo by tudíž třeba nákladně vyrábět v laboratoři novou hrozbu. Než se taková věc vyrobí a vyzkouší, to také není ze dne na den. Takže je třeba si pak pohlídat, aby nevznikaly nákaze rezistentní oběti.

Ale hlavní důvod je to, pro co má angličtina krásné spojení „estabilishing a pattern“ neboli „zavést standardní reakci“. Něco jako normu. Nepsaný zákon. Je to hrozně důležité. Proč? Protože elity s námi mají ještě další plány. A k tomu potřebují právě tuto standardní reakci. Lidi si musí zvyknout, že když taková věc propukne, nastoupí armáda, oblast neprodyšně uzavře a začne jednat. Nikdo a nic z cílové skupiny nesmí přežít. Je to třeba. V zájmu ostatních. Také to nazvali integrovaným záchranným systémem. Co to je ta integrace? To, co jsem právě uvedl. Armáda spolupracuje s policii a dalšími složkami proti civilnímu obyvatelstvu.

Je vysoce pravděpodobné, že ani nejvyšší špičky ve státě nejsou zainteresovány v nějakém konspiračním tajném jednání. Ony ty věci běží celkem samy. Stačí prvotní impuls správným směrem. A plná kontrola nad médii. Nemyslím si, že by u Klause nebo u Topolanka zazvonil večer telefon a někdo by mu změněným hlasem oznámil: „potřebujeme vyrobit ložisko infekce v Tisové.“ Oni (vrcholní politikové) tak jednají, protože někdo dříve při podobné situaci jednal stejně. Ne nadarmo máme v sobě 97 % genů ze šimpanze a opičení je nám vlastní více, než jsme ochotni si to připustit. To je to, co jsem v předchozím odstavci nazval „estabilishing a pattern“. Navíc jsou ti politikové poseroutkové a rádi se zbaví odpovědnosti za tak nepříjemnou věc, zvlášť když to relativně nebolí.

Jak jsem řekl, elity s námi mají další plány. A jedním z nich je nutná redukce obyvatel. Také jsem už řekl, že jedna možnost je válka a já ji nevylučuji. Ale je také možné, že se objeví nová nemoc, která bude kosit miliony. Nebo se objeví hrozba takové nemoci. V případě infekce nebo podezření na infekci nastoupí „standardní reakce“. Integrovaný záchranný systém, jak to nazývají. Tentokrát ale budou odchytávat lidi. Ne, nebudou je trávit plynem. Alespoň ne veřejně, jako se děje v případě zvířat. Armáda prostě obklíčí vyhlídnutou lokalitu, neprodyšně ji uzavře a lidi odveze do karanténních táborů, kam nikdo zvenčí nebude mít přístup. Časem vydají zprávu, že všichni bohužel zemřeli. Jak doopravdy zemřeli, se nikdy nedozvíme.

Obvinění z infekce bude možno používat selektivně, třeba na vybrané rodiny. Nebo celá města. Představme si na okamžik, že někteří lidé prokouknou plány na NWO a odmítnou se podřídit. Třeba se sestěhují na jedno místo a vyhlásí samostatnou republiku nebo oblast. (Podobně se například do Vermontu už několik roků sestěhovávají lidé sympatizující s libertariany.) Třeba se pokusí zavést vlastní zákony nebo vydávat vlastní peníze. Jak s nimi NWO naloží? Mohli by je zbombardovat, ale to je stará metoda. Daleko jednoduší bude vyhlásit, že v oblasti propukla infekce, nebo ji tam skutečně nechat propuknout, vše neprodyšně uzavřít a vzpurné jedince zpracovat výše popsaným způsobem. Integrovaným záchranným systémem.

Nic z toho, co jsem napsal, nemohu doložit. Je to čistě spekulace. Nemám žádný důkaz. Pouze intuici a vnímavost. Ale zapadá do sebe a odpovídá to na otázku komu to šílené a zbytečné vybíjení prospívá. V čí prospěch?

A to jsem ještě nezmiňoval vedlejší tzv. „přidruženou výrobu“ pro elity. Jde o „výrobu“ bohatství. Jen se podívejte, kolik si vydělal Donald Rumsfeld na Tamiflu.

Byl bych rád, kdybych se mýlil.