Vláda ODS končí
Další Topolánkovo Waterloo
4.10.2006 Komentáře Témata: Nezařazeno, Pohledy z Evropy 458 slov
Ačkoli utrpěl Mirek Topolánek své další politické Waterloo, nijak ho to zdá se nevyvedlo z míry. Ačkoli tři měsíce jeho úsilí a práce skončily velkým fiaskem, jeho stranící jej téměř pochválili.
Je tak těžké psát smysluplné komentáře k české politické scéně a dění na ní. Každý střízlivý pozorovatel musí sám vidět, jak frustrující, absurdní a zkažená atmosféra v ní panuje. Do této reality dobře zapadá i poslední Topolánkův úder hlavou proti zdi, nesmyslný pokus uzurpovat moc alespoň na pár měsíců.
Parlamentní systém se pomalu, ale jistě definitivně vyčerpává, vyhnívá takříkajíc zevnitř. Jakékoli ideje nebo hlubší programové myšlenky zahodili i naši zvolení politici a zcela otevřeně se soustředí na mocenský boj okořeněný vyřizováním si osobních účtů, politicky zcela irelevantních.
Premiér Topolánek zcela poklidně, ba s jakýmsi zvrhlým uspokojením očekává v Radiožurnálu, že jeho vláda nedostane důvěru v poslanecké sněmovně. Ačkoli jde o jeho fiasko, jeho prohru a jeho politické Waterloo, chová se zcela bohorovně.
Tři měsíce strávil vyjednavač ODS Topolánek vyjednáváním, které nepřineslo vůbec nic, snad jen větší nestabilitu. Jeho neohrabanost mu straničtí kolegové tolerují hlavně proto, že je dokázal usadit alespoň na chvíli v tak dlouho jim odpíraných ministerských křeslech. Kdyby totiž soudruhům z ODS šlo o něco jiného, než křesla a posty, nemohli by tolerovat zcela naivní, nesmyslné a sysifovské pokusy svého šéfa vyjednat nevyjednatelné.
Zvláště spokojena může být Mirkova blonďatá milenka, kterou její Romeo dostal na post místopředsedkyně poslanecké sněmovny. Takovou love story naše politika ještě nepamatuje, a to jsme toho již zažili vskutku dost.
Politická praxe a nekultura podkopává samotné ústavní základy země, její politické zřízení. Ústavní instituty jsou využívány k obstrukcím, s ústavními posty se nepokrytě kupčí a nikdo to již ani nezastírá.
Ze Sněmovní ulice vychází odpudivý zatuchlý, zkažený zápach, který se prolíná Hradem a končí dole u Vltavy ve Strakově akademii. Divadlem s prvky komedie i frašky nám naši delegovaní zástupci dávají najevo, jak jisté považují své pozice. Ve volbách dostanou opět své hlasy. Otázkou, a to stále palčivější jest, jak dlouho může tato jejich hra vycházet.