Devět bodů jak zničit Ameriku
(a nejen Ameriku)
15.11.2005 Komentáře Témata: Společnost 1602 slov
Dicka Lammyho známe jako bývalého guvernéra státu Colorado. Jeho myšlenky jsou vzhledem k jeho bývalé funkci zvlášť zajímavé. Minulý týden proběhla ve Washingtonu DC konference na téma co s příliš velkou imigrací. Konference byla obsazena do posledního místečka, zúčastnili se nejlepší mozky a vůdcové společnosti. Jeden z diskutujících, brilantní středoškolský profesor Victor Hansen Davis hovořil o své poslední knize Mexifornia – o tom, jak imigrace – legální i ilegální – ničí celý stát Kalifornie. Varoval, že imigrace je na postupu v celé zemi a bude pokračovat, dokud nezničí každou sebemenší stopu amerického snu.
O chvíli později se vztyčil bývalý guvernér Colorada Richard D. Lamm a pronesl šokující řeč na téma, jak zničit Ameriku. Posluchači fascinovaně poslouchali, zatímco popisoval devět bodů vedoucích k destrukci Ameriky. Řekl zhruba toto: „Věříte-li, že Amerika je příliš arogantní, příliš do sebe zahleděná, příliš bohatá, tak ji prostě zničte. Není to tak těžké. Žádný národ v historii neodolal zubu času. Arnold Toynbee vypozoroval, že každá, byť sebeslavnější civilizace dosáhla svého vrcholu a vzápětí pádu. Kdyby bylo možné provést pitvu pacienta, vždy by se prokázalo, že příčinou smrti byla sebevražda.“
„Zde je návod, jak to udělat,“ řekl Lamm.
1. „Uzákoněte v Americe dva nebo více jazyků a dvě nebo více kultur. Historie prokázala, že neexistuje národ, který by vydržel napětí, konflikty a antagonismus dvou nebo více navzájem si sobě konkurujících jazyků a kultur. Pro jednotlivce je znalost druhého jazyka pravým požehnáním, bohužel pro národ je to prokletí. Historik a učenec Seymour Lipset to podal takto: ‚Historie bilinguálních a polykulturních společností, které nikdy neasimilovaly, je historií nepokojů, napětí a tragedie.‘ Kanada, Belgie, Malajsie, Libanon – všechny tyto země stojí dnes tváří v tvář krizi své národní existence. Je to krize, ve které vždy menšina tlačí na autonomii ne-li přímo na nezávislost. Francie má problémy s Basky, Bretonci a Korsičany.“
2. Lamm pokračoval: „Vymyslete multikulturalismus a povzbuďte imigranty, aby udržovali svou vlastní kulturu. Nařídil bych věřit, že všechny kultury jsou si rovny. Že nic takového, jako kulturní rozdíly, neexistuje. Uzákonil bych jako článek víry, že důvodem vysokého procenta selhání černých a Mexičanů ve vzdělávacím systému jsou předsudky a diskriminace většinové společnosti. Jakékoliv jiné vysvětlení je mimo přijatelné hranice a mimo diskuzi.
3. Bez větší námahy bychom dokázali přeměnit Spojené státy na hispánský Quebec. Klíčová je pro tuto změnu oslava diversity a nikoliv jednoty a svornosti. Jak nedávno řekl Benjamin Schwarz v Atlantic Monthly: ‚Zjevný úspěch našeho vlastního multietnického a multikulturního experimentu může být připsán na vrub nikoliv toleranci, ale hegemonii. Bez dominance, která dříve etnocentricky diktovala co to znamená být Američanem, jediné, co nás spojuje dohromady, je tolerance a pluralismus.‘“
4. Lamm pokračuje: „Rád bych povzbudil všechny imigranty, aby si podrželi vlastní jazyk a kulturu. Navrhoval bych nahradit metaforu o tavícím kotlíku metaforou o míse salátu. Je důležité zajistit, aby v Americe žily různé a četné kultury a subkultury. A tyto různé kultury a subkultury nechť kladou důraz na své rozdíly více než své amerikánství, které zdůrazňuje spíše podobnost..“
5. „Navrhuji, aby demografická skupina, která roste nejrychleji, byla nejméně vzdělaná. Vytvořil bych druhou podtřídu, neasimilovanou, nevzdělanou a vůči naši populaci antagonistickou. Dovolil bych, aby padesát procent dětí z této podtřídy pravidelně nedokončilo střední školy.“
6. Můj šestý bod návodu, jak zničit Ameriku, by se týkal velkých byznysů, firem a nadací. Měly by tyto snahy bohatě financovat. Investoval bych do etnické identity a vytvořil bych kult obětí. Vnutil bych menšinám myšlenku, že za jejich neúspěch může většinová společnost. Rozjel byl průmysl nářků, ve kterém bych obviňoval většinovou společnost z každého selhání menšin.
7. Můj sedmý bod pro americký pád se týká dvojího občanství a prosazuje rozdělenou loajalitu. Navrhuji celebrovat diversitu před jednotou. Důraz bych kladl na rozdíly a ne na podobnost. Rozdělení lidé se celosvětově nejvíce zabývají nenávistí vůči těm druhým, tedy za předpokladu, že se rovnou nezabíjejí. Rozdílnost – mírová či stabilní společnost stojí proti většině historických precedentů. Lidé rádi podcení jednotu, která je nutná k udržení národa. Podívejte se na staré Řecko. Řekové věřili, že patří do stejné rasy. Měli společný jazyk a literaturu. A věřili ve stejné bohy. Všichni Řekové se zúčastňovali Olympiády. Jejich společným nepřítelem byla Persie, která ohrožovala jejich svobody. A přece – všechny tyhle vazby nestačily potlačit dva faktory: lokální patriotismus a geografické podmínky, které podporovaly politické rozdíly. Řecko padlo. E pluribus unum – z mnoha jeden. V této historické realitě položíme důraz na ‚pluribus‘ - mnoho namísto ‚unum‘ - jeden.
8. Předposlední bod. Všechno, co hovoří proti kultu diversity, bych postavil mimo jakoukoliv diskuzi. Učinil bych z těch věcí tabu. Našel bych slovo podobné slovu heretika ze 16. století, které by zastavilo diskuzi a paralyzovalo myšlení. Slova jako rasismus nebo xenofobie dokáží zastavit každou diskuzi a debatu. Takže si můžeme odškrtnout: Máme dosaženo toho, že Amerika je bilinguální a polykulturní. Vytvořili jsme multikulturu. Přinutili jsme největší nadace a firmy, aby financovaly doktrínu každý-je-oběť. Jako další bod bych zařídil, aby bylo v podstatě nemožné zachovávat imigrační zákony. Vytvořil bych mantru: To, že imigrace byla pro Ameriku dobrá, znamená, že to musí platit věčně. Každého jednotlivého imigranta bych učinil samostředným objektem a zcela bych ignoroval kumulativní impakt milionů těchto imigrantů.“
9. Na závěr svého projevu si guvernér Lamm otřel čelo. V sále se rozhostilo hluboké ticho. Pak Lamm promluvil: „A nakonec bych zcenzuroval knihu Victora Hanse Davise Mexifornia. Je to nebezpečná kniha. Odhaluje plán, jak zničit Ameriku. Pokud se domníváte, že Amerika má být zničena, nečtěte ji.“
Neozval se žádný potlesk. Všechny přítomné v sále obstoupila chladná hrůza jako všudepřítomný mrak. Každý Američan v sále věděl, že vše, co Lamm zmiňoval, je metodicky, v tichosti, nečistě a o to zrůdněji v dnešní Americe uskutečňováno. Jakákoliv diskuze na toto téma byla potlačena. Základy našeho vzdělávacího systému a národní koherence narušuje přes sto jazyků. Barbarské kultury praktikující ženskou obřízku rostou zatímco my celebrujeme diverzitu.
Americké pracovní příležitosti mizí ve Třetím světě zatímco korporace dělají z Ameriky Třetí svět. Všimněte si Kalifornie a dalších států – v současnosti deset milionů ilegálních přistěhovalců a tento počet rychle roste. Připomíná to Orwellův román 1984. Tam na budově Ministerstva pravdy jsou napsána tři hesla: Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla.
Guvernér Lamm se vrátil na místo. Na každého v konferenční místnosti padla chmura, všichni si uvědomili, že náš národ, naše budoucnost a naše slavná demokracie jsou těžce nemocné a jejich stav se zhoršuje. Pokud se nám nepodaří zastavit to imigrační monstrum do tří let, rozroste se jako požár v Kalifornii a zničí vše, co mu stojí v cestě. Zvlášť americký sen.
Článek vyšel na savethemales.ca 13.11.
Poznámka vydavatele
Totéž a ještě těsněji platí o Kanadě. Je pravdou, že Kanada jako národ nikdy příliš neexistovala, ale přeci jen byly tady určité vazby, společné hodnoty, historie. Přišli jsme sem před dvaceti lety a ještě jsme stačili zaznamenat zlomky původního ducha Kanady. Kanaďané bývali slušní, milí, usměvaví. Nikdy nebyli příliš srdeční, ale byli dostatečně vstřícní… To vše je dnes pryč. Multi-kulti bylo povýšeno na státní náboženství, každá diskuze o něm postavena mimo zákon, imigrace z Třetího světa zaplavuje kanadská města, politikové se předhánějí ve snahách jim vyhovět. Společné hodnoty a vazby byly nahrazeny oslavou diversity. I to málo, co dříve Kanaďany spojovalo, je dnes nenávratně pryč.