Odsun z Gazy a „odsuny“ z Rafahu
Malé srovnání
31.8.2005 Komentáře Témata: Izrael, Pohledy z Evropy 635 slov
Poslední týdny byla média plná informací o „kontroverzním“ odsunu izraelských „osadníků“ z Gazy. Málokoho však napadlo tento odsud komparovat s podobným „odsunem“, resp. ničením palestinským domů v Rafahu v pásmu Gazy v předchozích letech.
Minulý rok, tedy ještě před velkou show v podobě izraelského stažení z okupovaného území Gazy, se odehrál podobný „odsun“, lze-li ho tak vůbec nazývat. Došlo k němu také v pásmu Gazy, v Rafahu, byl mnohem rozsáhlejší, ale nebyly u něj ani kamery, ani davy demonstrantů, ani novináři. „Odsunovaní“, resp. vyhánění byli totiž Palestinci.
Židovští „osadníci“ (pojem okupanti by zaváněl příliš antisemitsky) byli upozorněni na plán odsunu měsíce předem, bylo s nimi dlouze vyjednáváno, každá z rodin obdržela kompenzace statisíce dolarů a odsunuté Izraelce odvážely klimatizované autobusy. Každý, ko chtěl, si mohl nechat na náklady izraelské armády nechat ovézt svůj majetek do bezpečí.
Palestinští obyvatelé města Rafah dostali na opuštění svých domů řádově minuty, a ti, kteří včas neuprchli, měli smůlu. Buldozery izraelské armády nečekaly. O varováních, kompenzacích a jiných prebendách nemůže být ani řeč. Každý z Palestinců, kdo si zachránil holý život, byl šťastný. Bohužel někteří starší lidé měli smůlu.
Poté, co obrněné buldozery Caterpillar izraelské armády srovnaly se zemí domy 13 350 obyvatel Rafahu (údaje organizace při OSN UNRWA), nastoupily na místo stavební oddíly a vztyčily strážní věže. A ptáte se, z jakého důvodu vlastně izraelská armáda provedla tyto násilné demolice? Slovy premiéra Ariela Šarona to bylo „z bezpečnostních důvodů“.
Objevili se někteří míroví aktivisté, kteří se nemohli dívat na to, jak izraleské buldozery bourají palestinské domy, ze kterých vybíhají vyděšení lidé. Byli to mj. také Američanka Rachel Corrie a Angličané Tom Hurndall a James Miller. Pokoušeli se demonstrovat na protest proti demolicím palestinských domů na okupovaném území.
Zatímco radikální sionističtí izraelsští protidemonstranti v Gaze byli šetrně jeřábem sundaváni ze střech, beztrestně házeli po vojácích kameny a napadali je, míroví aktivisté Rachel Corrie, Tom Hurndall a James Miller zaplatili svým životem. Přes Rachel Corrie přejel buldozer, novináři a aktivisté Tom Hurndal a James Miller byli zastřeleni. Izraelská vláda vyhlásila suverénně „nulovou toleranci“ vůči podobným aktivistům, kteří podporují palestinské teroristy.
Zatímco během medializovaného odsunu izraleských „osadníků“ z Gazy nebyla jediná oběť, při bourání domů v Rafahu zůstávali pod troskami mrtví Palestinci. 8500 odsunutých izraelských „osadníků“ mělo zajištěné ubytování, o „palestinské teroristy“ vyhnané ze svých domovů se nestaral nikdo. Při odsunu Izraelců se vedly vyjednávání s osadníky, konaly se drobné potyčky a ronily se slzy do kamer. Při demolici domů a vyhnání Palestinců z Rafahu se střílelo bez varování a stejně tak se stříleli i nepohodlní kameramani (jako James Miller).
Proč vlastně nikdo nepíše o velkém koncentračním táboře pro Palestince na západním břehu a pásmu Gazy? Možná i proto, že málokdo má odvahu tam vniknout a novinářsky pracovat, když může být vzhledem k „nulové toleranci“ vyhlášené izraleskou vládou kdykoliv zastřelen či přejet buldozerem.