Námořníci USA chtějí žalovat Izrael

Richard Král

10.6.2005 Komentáře Témata: Evropa, Pohledy z Evropy 1108 slov

Po téměř čtyřiceti letech se znovu otvírá kauza americké lodi USS Liberty, kterou Izrael napadl a vážně poškodil v roce 1967 v průběhu tzv. šestidenní války. Dnes budou ve Washingtonu na tiskové konferenci přeživší námořníci prezentovat zprávu o události spolu se záměrem žalovat stát Izrael. Podaří se tento skandál úspěšně ututlat?

V roce 1967 vedl Izrael jednu z válek proti svým arabským sousedům. Spojené státy byly neutrální. 8. června 1967, ve čtvrtý den tzv. šestidenní války, se americká válečná loď USS Liberty pohybovala v mezinárodních vodách u pobřeží Izraele. Poté, co byla její přítomnost zjištěna izraelskými radary, byla bez varování napadena. Útok byl veden promyšleně. Nejprve zaútočili stíhači, kteří se snažili vyřadit z provozu komunikační zařízení a zničit můstek lodi, tj. její řídící centrum. Cíl byl zřejmý – znemožnit lodi volat o pomoc.

Po letounech nastoupily tři torpédové čluny a vypustily celkem pět torpéd, z nichž jedno zasáhlo Liberty. Poté se přiblížily a zasypaly loď palbou z kanónů a těžkých kulometů. Kapitán těžce poškozené lodi poté vydal rozkaz „Připravit k opuštění lodi“. Izraelské torpédové čluny však pálily dál a odstřelovaly záchranné čluny. Tehdy se Liberty konečně podařilo vyslat žádost o pomoc americké 6.flotile ve Středozemním moři a dvě americké letadlové lodi, USS Saratoga a USS America vyslaly napadené lodi na pomoc své letouny. Piloti obdrželi také nekódované pokyny napadnout a zničit útočníky. Tuto zprávu však zachytily také izraelské vysílačky a jako mávnutím kouzelným proutkem ustala palba torpédových člunů a jejich velitel signalizoval Liberty, jestli nepotřebuje pomoc. Říkáte neuvěřitelné? Já říkám připravenost na každou situaci.

Je zajímavé, že v ten samý okamžik dorazily k lodi bojové vrtulníky izraelské armády plné po zuby ozbrojených vojáků, připravených obsadit loď. Po informaci o blížících se amerických stíhačkách však ihned odletěly. Poškozená Liberty byla odtažena na Maltu a rok poté byla pro neopravitelnost a vysoký rozsah poškození poslána do šrotu.

Za celý případ se Izrael nikdy neomluvil, resp. nepřiznal vinu a přestože bylo několik důstojníků izraelské armády obžalováno, soud v Izraeli je zprostil viny. Vyšetřování amerického námořnictva bylo úspěšně blokováno ministerstvem zahraničí a vyznělo do prázdna. Spojené státy zpočátku trvaly na tom, že se USS Liberty stala obětí úmyslného útoku izraelců, nikoli omylu či nedopatření. Posléze byla však případ uzavřen. Izraelské oficiální vysvětlení bylo, že „šlo o nehodu a nedopatření“. Izraelské zdroje také tvrdily, že Liberty byla podobná egyptské nákladní lodi El-Quseir. Ta však byla mnohem menší, pomalejší a v oblasti se vůbec nenacházela.

Jeden z přeživších námořníků na Liberty, kap. Richard F. Kiepfer, komentoval později chování admirality takto: „Ještě nikdy v historii námořnictva Spojených států neignorovala vyštřovací komise námořnictva očitá svědectví jejích příslušníků a uvěřila těm, kdo na ně zaútočili.“

Zůstává otázkou, jaký účel sledoval Izrael napadením lodi. Vzhledem k tomu, že se snažil vyřadit komunikační zařízení, postřílet námořníky na záchranných člunech a nasledně loď obsadit, mohlo být jeho cílem zničení, resp. potopení lodi a zabití (zajetí) celé posádky. Izrael byl v tu dobu ve válce s arabskými zeměmi, a nebyl by proto velký problém označit za útočníky araby, nejpíše egyptskou armádu. Americká veřejnost by po takovém činu zaujmula proizraelský postoj a nebylo vyloučeno, že by USA Izrael vojensky přímo podpořily.

Jiné verze hovoří o tom, že loď se před útokem pohybovala poblíž egyptského El Arish a mohla zpravodajskou technikou zachytit informace o popravách egyptských válečných zajatců, které probíhaly na tamějším letišti. Spekuluje se i možnosti, že Liberty zachytila zprávu o chystaném izraelském útoku na Golanské výšiny, který byl tak prozrazen a Izrael se rozhodl ji zničit, aby nemohla informaci předat dále.

V každém případě byl útok úmyslný a cílený. Loď se plavila pod americkou vlajkou, těsně před útokem i po jeho zahájení se opakovaně identifikovala. Izraelci ji správně identifikovali teprve poté, co proti nim vzlétli stíhači z USS Saratoga a USS America. Útok na ní byl v rozporu s Ženevskými konvencemi o vedení války. Ty ale v současnosti stejně již nikdo nedodržuje, včetně USA.

Na lodi zemřelo celkem 34 námořníků, 173 bylo zraněno, řada z nich těžce a s trvalými následky. Čtyřicet let po tragédii se jim Izrael neomluvil, nijak je neodškodnil (přestože se v některých izraelských médiích můžete dočíst opak, veteráni prohlašují, že je nikdo neoslovil a nic neobdrželi) a pobírají normální vojenskou penzi jako jiní veteráni. Naopak USA platí Izraeli miliardy dolarů ročně jako vojenskou pomoc jeho armádě.

Dnes se ve Washingtonu uskuteční tisková konference přeživších námořníků, kde bude prezentována nová souhrná zpráva k 38.výročí napadení lodě Liberty a zároveň bude oznámen záměr žalovat stát Izrael o odškodnění. Celá kauza by se dala označit za „holocaust lodi Liberty a její posádky“. Bohužel však námořníci zapomněli, že v souvislosti s Izraelem a odškodněním platí jedno základní pravidlo, že veškeré finanční toky směřují jen a výlučně do Izraele.

Zájemci o hlubší poznání „holocaustu Liberty“ mohou navštívit webové stránky www.ussliberty.org, zřízené členy posádky Liberty, kteří přežili.

Známka 1.5 (hodnotilo 4)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 20 513