Osamocený boj senátora Feingolda

Vladimír Stwora

12.10.2001 Komentáře Témata: Policejní stát 1044 slov

Osmačtyřicetiletý demokratický senátor Russ Feingold (Wisconsin) bojuje v Senátu svůj marný a přece tak nutný boj. Jde o přijetí dalšího proti-teroristického zákona. Tento se jmenuje The USA Act. Od 11. září už je to pátý nebo šestý zákon oklešťující základní občanské svobody. Nestačím je počítat a registrovat. Senátor Feingold neodmítá celý zákon The USA Act. Pouze požaduje přidat několik zmírňujících bodů. Přesto je jediným ze všech senátorů, který s takovým požadavkem přišel.
Update 13.10.: Zákon prošel Sněmovnou reprezentantů!

Feingoldův postoj vyvolává nesoulad a napětí v jeho vlastní straně. Vůdce většiny, senátor Tom Daschle (Jižní Dakota) požadoval totiž okamžité hlasování a jednomyslné přijetí 243 stránkového dokumentu zvaného The USA Act. Na diskuze prý není čas. Mimochodem, stejný postup (údajný nedostatek času) použily před půl rokem v Ontáriu feministky, když šlo o to, protlačit Bill 117, který umožňuje na pouhé telefonní zavolání muže zavřít, zakázat mu přístup k rodině a převést veškerý jeho majetek na ženu. Psal jsem o tom v článku Stačí zvednout telefon - a muž přijde o veškerý majetek

"Domnívám se, že senátoři by měli mít možnost pečlivě zvážit USA Act. Nechápu, proč tomu nemůžeme věnovat několik hodin diskuze", říká senátor Feingold.

Zákon, který má širokou podporu senátorů a Bílého domu, měl být předložen Senátu už ve čtvrtek. Pan Feingold chce přidat tato čtyři doplnění:

  • Policie stále může v rámci svého šetření libovolně odposlouchávat kterýkoliv telefon, jehož podezřelá osoba použije. Senátor Feingold pouze žádá, aby nebyli odposloucháváni jiní lidé, používající stejný telefonní aparát.
  • Mělo by být zaručeno, že citlivé osobní údaje, např. zdravotní nebo vzdělávací záznamy, budou podléhat zvláštnímu zacházení. Policie musí přesvědčit soudce, že jejich prohlížení je nutné.
  • Přidat ustanovení, že policie musí sdělit podezřelé osobě, že v její nepřítomnosti byl dům nebo byt prohledán. Tzv. tajná prohlídka je součástí ustanovení v novém zákoně. Oddělení legislativy Bílého domu se pokouší už od roku 1999 zavést toto opatření, zatím bezvýsledně.
  • Univerzity, knihovny a zaměstnavatelé mohou šmírovat pouze ty zaměstnance, u kterých existuje důvodné podezření, že používají svůj počítač neoprávněně. USA Act totiž umožňuje šmírovat kohokoliv bez důvodného podezření.

Formulované požadavky a trvání na jejich projednání jsou v dnešní atmosféře strachu a hysterie odvážným projevem senátora Feingolda. Ten je znám už z dřívějška svým liberálním přístupem ke kulturním a zahraničním otázkám. V minulosti se stavěl např. proti stíhačkám F/A-18E, letadlovým lodím CVN-76 a rovněž kritizoval trest smrti. Jeho mandát vyprší v roce 2004. No, oni už mu to, kolegové a patriotičti voliči, spočítají.

Proti němu stojí celé vedení Senátu, které doufalo v hlavní hlasování ve středu. Pro přijetí jsou Daschle, vůdce menšiny Trent Lott (R-Mississippi), šéf legislativní komise Patrick Leahy (D-Vermont), Orrin Hatch (R-Utah) a šéf kontrašpionážní komise Bob Graham (D-Florida).

Občanské iniciativy, kterým jde o svobodu slova, se nemohou dohodnout na společném postupu. American Civil Liberties Union požaduje tvrdé odmítnutí celého zákona. Stejné stanovisko zaujímá Electronic Frontier Foundation. Na druhé straně skupina Center for Democracy and Tehnology projevuje mírnější přístup. Ve své výzvě požaduje pouze rovnováhu mezi svobodou a potřebou ochránit zemi. Nicméně i oni doporučují přijetí čtyř bodů senátora Feingolda.

V Senátu se zatím přou, zda budou hlasovat nejprve o The USA Act, nebo o jiné šílenosti, The Patriot Act. The USA Act má platit neomezeně, zatímco The Patriot Act by měl skončit s rokem 2003. Bushova administrativa je proti jakémukoliv časovému omezení.

Necelých čtyřiadvacet hodin před hlavním hlasováním v Senátu vydala FBI varování, že v nejbližších dnech lze očekávat další teroristický útok na území Spojených států. Nejmenovaný zdroj z FBI ovšem připustil, že FBI nemá žádné nové informace o chystaném útoku, pouze usuzuje na základě akumulace předešlých informací.

Předpokládám (a vsadím na to poslední kalhoty), že toto varování bylo účelově vydáno. Jeho úkolem je vystupňovat dusnou atmosféru strachu a vytvořit tak psychologický tlak na senátory před hlasováním o zákonech omezujících lidská práva. Ve světle další teroristické hrozby se lépe zdůvodňuje nutnost přijetí zákona co nejrychleji a tak, jak je, aby bezpečnostní složky mohly začít rychle jednat bez rukaviček. Varování je součástí promyšlené špinavé hry, kterou hraje Bush a jeho skupina se zbytkem národa, který mu zcela bezmezně věří.


Update 12.10. v průběhu dne

Senát v noci na dnešek smetl ze stolu Feingoldovy doplňky a schválil The USA Act ve své původní podobě. V hlasování 96:1 zůstal Feingoldův hlas jediným hlasem opozice. Senátor Orrin Hatch (Utah) se dal slyšel, že Feingoldovy doplňky jsou outdated and nonsensical (staromodní a nesmyslné).

Feingold upozornil své kolegy na to, že skládali přísahu, že budou dodržovat Ústavu a Listinu základních lidských práv, ale nikdo jeho blábol neposlouchal.

Zákon nyní půjde před Sněmovnu, hlasování se očekává dnes.

Update 13.10.

Následující text by si spíše zasloužil samostatný článek, vzhledem ke své důležitosti.

Jen několik hodin po té, co Senát doporučil poměrem hlasů 96:1 Sněmovně přijetí zákona USA Act (na diskuzi nebyl čas!), hlasovala Sněmovna representantů v poměru 339:79 hlasů pro přijetí tohoto drakonického zákona.

V Sněmovně se opakoval stejný trik, který Bushova klika použila v Senátu: Nic nečtěte, hlavně to odklepněte. Není čas!

V pětihodinové debatě odpůrci zákona protestovali, že jsou nucení hlasovat o nesmírně důležitém dokumentu o 175 stránkách, přičemž nikomu nebyl dán čas, aby si dokument přečetl, natož o něm přemýšlel. Místo toho jim byl doručen příkaz, že v zákoně se nesmí před hlasováním nic měnit. To je tedy něco! Brežněvovy praktiky si našly cestu do Sněmovny Spojených států. Kdo by to byl řekl, že?

Jedním z odpůrců zákona byl Jerrold Nadler, v jehož volebním okrsku leží i oblast bývalého WTC. "Hlasovat pro zákon, který může porušit naše svobody, který může jít mnohem dále, než legitimně potřebujeme k boji s terorismem je inzult Sněmovně a americkým občanům", řekl doslova.

Verze, pro kterou Sněmovna hlasovala, je malinko jiná, i když vše nejhorší v ní zůstalo. Jedna důležitá změna si přeci jen našla do zákona cestu, navzdory skřípaní zubů taťuldy Bushe. Platnost zákona by měla skončit v prosinci 2004. Prezident ovšem může platnost prodloužit až do roku 2006, uzná-li to za vhodné. Druhou změnou je pasáž týkající se praní špinavých peněz.

Zdroj: Wired

Známka 1.0 (hodnotilo 2)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Tuto stránku navštívilo 31 317