Češi budou možná brzy moci vyvážet čtyřlístky

Nechápu, nač ta komedie kolem SÚJB. Všichni přeci vědí, že reaktor spuštěný bude tak jako tak. Bylo to jasné už dlouho, naposledy to potvrdil minulý týden vicepremiér Pavel Rychetský, když zcela vyloučil vyhlášení referenda o této otázce. Dokonce nepřipustil ani jednání předsedů rakouské a české vlády Wolfganga Schüssela a Miloše Zemana o tomto problému.

České sdělovací prostředky ovšem rády a podrobně píšou o všech bezpečnostních procedurách nutných ke spuštění elektrárny. Na souhlas SÚJB kladou velkou váhu, jako by to bylo slovo Boží. Připadá mi, že se snaží budovat dojem (jak se teď v Čechách říká, image), že vše je pod přísnou bezpečnostní kontrolou a nic se nemůže stát.

A co na to národ? Většině je to zřejmě jedno. Zbytek se dělí na menší část proti a - zdá se - že větší část pro. Převládá optimismus a souhlas se spuštěním. Zde je několik ukázek komentářů z diskuse v iDNES na téma, zda spustit, či nespustit Temelín. (Ukázky jsem gramaticky neupravoval - snad to nevadí.)

• můj názor na Temelín je: rozhodně spustit. Pokud si člověk spočítá, kolik stála stavba, je logické, abychom se pokusili získat z této elektrárny maximum. Jaderná energie je v dnešní době jedinou energií schopnou konkurovat energii z tepelných elektráren
• ja zasadne souhlasim, ze je potreba dostavet temelin. davam velke sance jaderne energii a deti zeme a podobne bridily, kteri protestuji proti vsemu co jde, bych nejradsi nakopal
• Jaderné elektrárny jsou prokazatelně ekologické a ekonomické - sledujte fundovanou diskusi na http://pes.eunet.cz Ekologisté nejdřív protestovali proti uhelným elektrárnám nyní jaderným v budoucnu snad proti větrným (v krajině působí ošklivě a vydávají nebezpečné infrazvuky). Reálnou alternativu navrhnout neumí, patrně proto, že nejsou odborníky na nic kromě hlasitého pokřiku.

Dokonce i Neff v Neviditelném psu si opatrně libuje, jak zas ti ekologičtí teroristé dostali na frak. No dobře, kdo chce kam, pomozme mu tam. Jen mi není jasné, proč tedy ve světe celkově dochází k útlumu jaderné energetiky. Většina západních států na špičce technologického vývoje buďto už přikročila k zmrazení a demontáží jaderných elektráren, nebo se k tomu chystá. Pouze státy jako Rumunsko a Rusko se tím nezabývají. Čechům jaksi nedochází kam (mezi které státy) se se svým souhlasem vlastně řadí. Chápu, že elektrárna stála hodně peněz a je škoda ji rozebrat. Ovšem peníze mnohdy nejsou všechno...

Pokusil bych se odpovědět na otázku v poslední ukázce z diskuze: jaká je reálná alternativa jaderné energie. Domnívám se, že otázka je špatně položena. Respektive že odpověď je už v samotné otázce: není žádná alternativa. Buď ji budeme mít, nebo nebudeme. Jestliže ji nebudeme mít, měli bychom se naučit žít bez ní. Žít šetrněji, mít více pokory před přírodou a životem vůbec. (To se týká nejen jaderné energetiky, ale například také genového inženýrství.) Pokusit se spotřebu energie snižovat a lépe využívat tu, kterou dokážeme vyrobit, a ne ji zvyšovat. Ostatně nikdo mi nevysvětlil proč potřebujeme více energie, když je nás stále míň. Navíc většina nových elektrických spotřebičů je designována s myšlenkou na úspornější spotřebu a každá nová generace spotřebičů je v tomto trendu lepší, než ta předchozí. Namítnete možná, že Temelín má nahradit stárnoucí uhelné elektrárny. Na to se zeptam: které? A budou odstaveny ten den, kdy se rozjede Temelín?

Než jsem začal pracovat na tomto článku, vyhledal jsem si na Internetu heslo "nuclear power", abych zjistil, jak to vlastně s tou čistotou jaderné elektrárny je . Vypadá to, že téma jaderné energie je oblíbené, vyhledávač Northern Light nalezl k tomuto heslu 811 tisíc odkazů. Neprošel jsem samozřejmě ani procento, ale z toho, co jsem četl, to vypadá, že jaderná energetika není ani čistší a ani levnější než ta, jež založena na pálení fosilních paliv. Co se čistoty týče, je jaderná elektrárna čistší jen ve fázi výroby elektřiny. Co s vyhořelým palivem, jehož radioaktivita je životu nebezpečná po dalších 80 000 roků, zatím nikdo nedokázal vyřešit. Dnes se to dělá tak, že se vyhořelé články zatavují do kontejnerů z betonu a nerezavějící oceli a uskladňují hluboko v zemi nebo na dně mořském. To, že životnost ochranných schránek je určitě nižší než oněch 80 000 let, je každému zřejmé, ovšem o tom se příliš nemluví. Nás ty schránky přežijí a co bude po nás, to ať si vyřeší ti budoucí. Je to velice sobecký a krátkozraký přístup. Odborníci mě teď možná napadnou, že zjednodušuji, protože většina atomových elektráren je lehkovodního typu, u kterých lze vyhořelé palivo "už" po čtyřiceti letech jakž-takž přepracovat. Nechci tady zabřednout do technických řešení. Pravdou je, že vyhořelé palivo jaderných elektráren je celosvětovým problémem.

V této souvislosti je rovněž zajímavé, co dnes říká první šéf Atomic Energy Commission v USA David Lilienthal: "Once a bright hope, shared by all mankind, including myself, the rash proliferation of atomic power plants has become one of the ugliest clouds overhanging America." (Původně to byla krásná naděje, v kterou jsme všichni - včetně mě samotného - věřili. Neuvážené, nekontrolované bujení jaderné energetiky je dnes tím nejošklivějším mrakem, visícím nad Amerikou.)

Ptáte se, jak souvisí titulek této zprávy s dosavadním textem o Temelínu? Až v příštích letech půjdete kolem Temelínu, podívejte se do trávy. Někde jsem četl, že kolem jaderné elektrárny lze snadno nalézt čtyřlístky. Nepamatuji si už zdroj této informace, ani to, zda se čtyřlístky vyskytují u každé elektrárny nebo jen u některých. Možná jich najdete tolik, že je budete moci vyvážet. Jen jestli opravdu přinesou štěstí, jehož jsou symbolem.