Odhalené podvody: Vzdělání (Hrozný humor)

Člověk člověku se již tak odcizil, že předávání zkušeností a poznatků přímo z osoby na osobu je nemožné. Potřebujeme k tomu nesdílnou řeč, písmo, papírová a jiná média, pedagogy, odborníky, ministerstvo školství, středověké lavice paralyzující vitalitu a pohyblivost školní mládeže, věrolomný rytmus vyučovacích hodin a školních přestávek, domácí úkoly, ponocování, pomočování a mnohé jiné vymoženosti zlovolného charakteru, které umožňují průmyslovou genocidu lidského rodu.

Vzdělání je tím největším zlem lidské společnosti, přírody a potažmo celé naší planety. Mezi vzděláním a devastací člověka a přírody je naprostá přímá úměra. Je to nejúčinnější způsob, jak učinit z oslavené lidské bytosti nadané božstvím, samolibého, záludného a úskočného skřeta. Nemůžeme vytvořit žádnou lepší společnost, revitalizovat člověka a životní prostředí, pokud neodstraním tuto duševní rakovinu lidstva.

Dokonce i první stánky Bible, několika tisícileté ústavy naší civilizace, upozorňují na zhoubný vliv vzdělání, které mělo za následek vyhnání Adama a Evy z ráje. Nedali jsme si však pokoj. Bezohledným a náruživým trháním poznatků (ovoce) z přírody (ze stromu poznání dobrého a zlého), jsme z pozemského ráje vytvořili horoucí peklo.

Pomocí zevních informací o realitě, jsme si z ní chtěli učinit služku naší rozmařilé žádostivosti. Z původní vychytralé pohodlnosti vznikla hyperaktivita černé díry devastující všechno živé, co se přiblíží do jejího gravitačního víru.

Pouze omámení způsobené instalací parazitní duševní soustavy do naší mysli (matrix), nám neumožňuje vidět peklo v celé jeho obludné a zrůdné kráse. Průmyslový klam („americký sen“) nás ukájí nejapnou nadějí, že pouze dalším vědeckým vývojem a vzděláváním dosáhneme zlepšení a trvale udržitelného růstu industriální prosperity, blahobytu a štěstí.

Zatemňující vliv vzdělání je šílený. Dokonce i nevinné děti a pohané, kteří zprvu vzdělání odmítali, po prvních dávkách jeho jedu dobrovolně vyžadují další narkotické dávky a podvolují se jeho celoživotní závislosti. V některých jedincích se sice probudí podvědomý odpor a díky alergické reakci odmítají vyšší vzdělání, ale obvykle se vzdělávají jiným podomáckým způsobem sami. Zářným příkladem takového proradného sebevzdělávání je sledování televize, četba literatury a žurnalistiky, hobby, sport, šití a vaření atd.

Vzdělání nám umožňuje exploataci toho tzv. druhého (objektu), tj. lidí a přírody, kteří jsou pro nás subjektivně první těmi druhými a tudíž podřadnými, jakkoliv úředně popíráme rasizmus, nacionalizmus, třídní rozdíly, diskriminaci atd. Uvědomíme-li si, že žádní druzí ve skutečnosti neexistují, neboť bůh je jen jeden, pak těžíme, využíváme, zneužíváme a dolujeme pomocí soustavy poznatků duševní a fyzické požitky jenom ze sebe samotných. Iluze času a prostoru způsobující posun příčiny a následku nás ukolébává naivitou, že požíráním druhého nepožíráme sami sebe.

Sytý hladovému nevěří, a tak pokud nemáme žádné problémy s dravou zdravostí a hltavou žravostí, zdánlivě se nic špatného pro nás neděje. Avšak když se začnou projevovat následky principiálního požírání sebe sama, vzbouří se celý náš pud sebezáchovy, a s vervou a agresivitou ještě větší se vrhneme do dalšího umocněného požírání sebe a planety. Pokud nepřijde rána z milosti, náš neodvratný zánik (poslední soud) je tímto způsobem dokonale zaručen.

Vzdělání je duševní chorobou předstihující všechny druhy neléčitelného šílenství a demence, jaké nás mohou kdy postihnout. Je to postupná mozková paralýza, která činí ze živé bytosti práchnivějící mrtvolu (zombie), živou konzervu a počítací stroj, jehož harddisk se po přeplnění zhroutí mozkovou mrtvicí. A potom, po úderu zahánějícím nás do bezvědomí, náhle máme z pyšných, samolibých a vzdělaných občanů opět roztomilé, slintající a blábolící malé děti, přeplňující naše léčebny dlouhodobě nemocných a definitivně nevyléčitelných pacientů.

Nic nám na tom není divného. Naopak, o to více zvyšujeme průmyslovou výrobu předčasně zestárlých a chronicky nemocných občanů z mladých a zdravých lidí. Celoživotně a systematicky pěstovaná demence nám neumožňuje vidět tu největší katastrofu na světě – nepředstavitelně obludné poničení lidské bytosti.

Vzdělání zabíjí ducha. Činí z člověka průmyslový automat, a mrtvolné upíří monstrum, které nenávidí světlo vědomí, a které se živí devastací planety a druhotnou energií, krví a slzami ostatních živých tvorů. Z původně inteligentních dětí se stává školní a úřední hmyz - savé, rozmazlené a arogantní ploštice, které vydávají žluklý močovinový zápach, tolik typický v našich školních budovách. Náš školský systém, dokonce i při dobré víře učitelů, rodičů a přátel školy, retarduje a vyřazuje ty nejinteligentnější, nepřizpůsobivé a neposedné jedince.

Ani inteligentní dítě není schopné snadno bez újmy akceptovat, že aby přežilo v pekle, musí peklo budovat, a že se musí mučit a umrtvovat zevním vzděláváním. Jinak by totiž nemohlo najít uplatnění v ďábelském soukolí továrny naší industriální společnosti. Jinak by si totiž nemohlo vydělávat nebo krást peníze, nijak žít, a nemohlo by v povolených mezích, když je již bytostně zmrzačené, mravně a duševně zakomplexované ukájet sebe hmyzím sáním plytkých konzumních a zvrhlých sadistických požitků pocházejících z jeho prostředí i z něj samotného.

Mrtvolný rozklad je dokončen. Věda a školství jsou pouze jinou formou naší virulentně vštípené inkviziční pověry, dříve lživě nazývané náboženstvím a dogmatikou. Duševní rastr podvržených cizích informací nám to neumožňuje nijak vnímat.

Vzdělání sice přirozenou agresivitu nejprve tlumí, ale ona pod jeho povrchem propuká skrytým a utajeným způsobem, a činí v globálním i masovém měřítku nepředstavitelné škody, které by jinak jednotlivý šílený maniak s kyjem v ruce nijak nezpůsobil.

Pravým účelem našeho zevního vzdělávání je tedy zabít lidskou bytost a všechny její dokonalé schopnosti a vlastnosti. Prvním účelem průmyslového duševního výkrmu informační siláží je potlačení vlastní schopnosti poznávání a skutečného bytostného sebevzdělávání. Tento způsob velko(vý)chovné duševní kastrace nás sráží pod úroveň ostatní pozemské fauny a flóry, neboť zvířata i rostliny se učí pomocí vlastní intuice, zkušenosti a pozorování.

Hromadění duševního nebo materiálního majetku je stejné, neboť veškerý majetek je vlastně duševní povahy. Kdo více ochudí a vysaje své okolí a své bližní, ten je jimi více vážen a uctíván. Ačkoliv si na něj ostatní ublížení primáti srdceryvně stěžují, ve skutečnosti mu závidějí, a jakmile by mohli, okamžitě by se velmi rádi uvelebili na jeho předním a prvním místě. Milují podolky plášťů svých.

Sycení ovocem zevních poznatků působí nenapravitelné psychosomatické újmy lidské bytosti. Přepíná určité mozkové (duševní) oblasti a potlačuje jiné, takže způsobuje patologické duševní vyšinutí. Protože všichni civilizovaní primáti jsou postižení stejnou vnucenou demencí a vrozeným kretenizmem, svůj chorobný stav považují za zdravý. Jistě, neboť demence by nebyla demencí, kdyby si ji její nositel uvědomoval.

Největší psychosomatická postižení civilizační degenerací zjišťujeme u pohybových vlastností populace. Typičtí vzdělanci jsou schopni teoreticky vypočíst a vysvětlit všechny jevy, se kterými se setkávají ve svém životě, v okolí i v médiích, ale vůbec je nedokážou přímo vnímat a osobně využívat. Ideálním příkladem je gravitace.

Základní podmínkou pozemského života je gravitace a gravidita. Těhotenství je tíhové upoutání prchavé kvality vědomí do silného gravitačního prostředí. Po oplodnění matky se zdánlivě chvíli nic příliš špatného neděje, neboť v plodové vodě vykazuje gravitace nižší hodnoty, které jsou bližší stavům beztíže, než které vykazuje pobyt na souši, tj. na pevnině, na kterou se nově narozený člověk namáhavě vyplazí, nebo je vytažen, z lůna své rodičky.

Pak dochází k celoživotnímu boji lidského vědomí se smrtonosnou gravitací, který se záhy pomocí výchovy a vzdělání ukládá do podvědomí, kde vykonává svůj zhoubný vliv. Odpoutání vědomí do virtuální duševní soustavy pojímaných zevních informací mimo cementování mysli způsobuje podprahovou averzi k přírodě, kterou zastupuje první a nám původně nejbližší přírodní a tíhový předmět, kterým bylo naše živé tělo. Postupně se z něj stává nechutný tíživý balík utrpení, který čeká na svého marně vzdorujícího hosta, který vandruje mimo domov svůj, chrám boží.

Můžeme se donekonečna vzdělávat a snažit se o nápravu občanské společnosti, o regeneraci člověka i přírody, o nasměrování člověka k vyšším nadpozemským beztížným ideálům, ale je to úplně marné a zbytečné, neboť způsobem zevního vzdělávání pouze zvyšujeme kadenci, žalostnou korozi a spotřebu materiálu, který chceme bláhovým způsobem zušlechtit.

Kdo nemá naše vzdělání, je pro nás nešťastný pohan a duševně omezený a podřadný hlupák. Mimozemšťané, kteří putují Plejádami, jsou idioti, neboť neznají naši násobilku.

Změna lidského rodu musí přijít odjinud, ovšem tíživá nechuť k uvědomování si „vlastního“ těla, které je odumřelé od našeho snícího, potřeštěného, mrtvého a vyšinutého vědomí, je tak veliká, že raději volíme rozkladný zánik a spánek vědomí v anorganické hmotě.

Pokud nejsme vhodně psychologicky či nábožensky založení, o transformaci vědomí v hmotu se domníváme, že po ní nic není, aniž bychom vůbec tušili, co hrůzného nás po krátkém bezvědomí škodolibě čeká v pekelném podsvětí, pod prahem našeho vědomí. Veškeré naše zevní vědění, které je nepřenosné za hrob, rázem zmizí a my jsme vystaveni krvelačným bestiím posmrtného barda a panickému šílenství pocházejícího z ostřelování zmateného vědomí nesmyslnými troskami našeho pyšného vzdělání.